Rádža jóga

Rāja jóga [rádža jóga] je obtížnou cestou ovládání mysli a je proslulá svými osmi údy. Swātmarāma ve svém díle Hatha jóga pradīpīkā, zmiňuje hatha jógu jako přípravu pro rāja jógu, nebo pro ty, kteří se nemohou plně věnovat meditačním praxím.

Osm údů rāja jógy

    Někdy též nevhodně překládaných jako osm stupňů. Nevhodně proto, že by jednotlivé údy měly být rozvíjeny zároveň a nikoliv postupně, jak může označení stupně evokovat. Představa kořenů či větví stromů daleko lépe odpovídá podstatě jejich rozvoje. Následuje výčet se stručným popisem.

Yamy = společně s niyamami tvoří etický kód jógy. Yamy jsou akce vztahující se k vnějšímu světu. Termín yama je překládán jako pravidla či  omezení  a skládají se z: nenásilí (ahiṃsā), pravdivosti (satya), nekradení (asteya), zdrženlivosti (brahmacarya)  a nehromadění (aparigrahā). Jóga sútry je popisují jako univerzální přísahu neomezenou třídou, místem či časem.

Niyamy = společně s yamami tvoří etický kód jógy. Jsou akce orientující se vůči nám samotným. Obvykle se tento termín překládá jako předpisy a tvoří je následující: čistota (śauca), spokojenost (santoṣa),  odříkání (tapas), studium (svādhya) a oddanost bohu (īśvarapraṇidhāna).

Āsana = pozice těla vhodná pro meditaci, která je stabilní (stira) a pohodlná (sukham).

Prāṇāyāma = je kontrola dechu, vedoucí ke kontrole prāny (životní energie)Převážně se skládá ze zastavení dechu po výdechu a po nádechu, vede k jemnému a dlouhému dýchání vhodnému pro koncentraci (dhāraṇu).

Pratyāhāra = stažení smyslů poznání (=Jñānendriyas= sluch, dotyk, zrak, chuť a čich) a činností (=Karmendriyas= pusa, ruce, nohy, uši, oči a vylučovací ústrojí) z vnějšího světa. Díky této praxi bychom nad nimi měli též získat kontrolu.

Další tři údy dohromady se nazývají samyama a v některých tradicích by mohli být totožné s termínem meditace. Hlouběji je probírá třetí pāda Jóga Sūter.

Dhāraṇa = je koncentrace.

Dhyāna = je meditace, popisovaná jako nepřetržitý proud pozornosti bez úsilí k objektu koncentrace.

Samādhi = je překládáno jako extáze, v Jóga Sūtrách Patañjali popisuje různé stupně samādhi. Zde zažíváme jógu.

Název „Rāja Jóga“ a synonyma

    Samotný název Rāja jóga znamená „královská jóga“. O vzniku tohoto názvů se vedou diskuze, které nebudou pravděpodobně nikdy ukončeny. Někteří poukazují, že tato stezka je vhodná pro hrdiny, kteří jsou králi mezi lidmi. Jiní spojují název s tím, že tato stezka byla praktikována králi kolem 10. st.n.l. mezi nejvýznamnější se řadí král Bhoja. Ještě další spojují slovo Rāja s transcendentálním Já, vládcem těla a mysli.

    Nicméně název Rāja jóga referuje k mnohem starší tradici, jednomu ze šesti ortodoxních filosofických systémů Indie (Darśany). Jóga na rozdíl od zbylých 5 darśan upřednostňuje praxi a zažívání pravdy před spekulativním přístupem. Mezi jejími praxemi vyčnívá osm údů zmíněných výše, díky nim je též nazývána Aṣtānga jóga. Tento systém je založen na Patañjaliho Yoga Sūtrách, které shrnují praxe, stavy mysli a vědomí, a mnoho dalšího. Díky tomu je Rāja jóga též nazývána Patañjala jóga

Patañjali

Patañjali autor Yoga Sūter žil v období kolem 2. st. př.n.l. a 2. st. n.l.. O jeho životě nevíme téměř nic. Učenci mají za to, že v jeho díle brilantně uspořádal soudobé a starší praxe v netendenční celek a tvrdí, že sám k nim příliš nepřispěl. Někdy jsou mu připisována i další díla v oblasti medicíny (ayurvedy) a gramatiky. Indická tradice věří, že jde o vtělení Ananty či též Śeṣi –tisícihlavého hada na kterém leží v nekonečném oceánu pán Viṣṇu.

    Většinou je vyobrazen jako půl člověk a půl had. Má dvě spojené ruce a ve zbylých dvou drží lasturu (symbol stvoření, zvuku AUM) a disk (symbol nekonečného času)

Yoga Sūtry

    Yoga Sūtry jsou rozděleny do čtyř kapitol (pādy) obsahujících v celku 196 (někdy 195) sūter. Sūtra  doslova znamená „nit“ a jde o krátký verš, často se nejedná ani o plnou větu, mající za účel pomoci zapamatovat si informace získané studiem a vlastní praxí. Jak někteří podotýkají,  Sūtry jsou pouze nití, na kterou jejich komentátor navléká perly. Nic jiného mu ani nezbývá, v textu totiž chybí slovesa takže je při prvním pohledu nesrozumitelný i pro zdatné studenty sanskrtu, vysvětlující komentář si musíte domyslet sami nebo si přečíst jeden z dostupných. Čtyři kapitoly ve zkratce:

Samādhipāda – Pojednává o různých druzích samādhi (stavů extáze, spojení), mysli a překážkách na duchovní cestě (nemoc, otupělost, pochyby, nedbalost, lenost, touhy po prožitcích, mylné vnímání, neschopnost dosáhnout vyšších stavů, a nestálost), společně se způsoby jak je překonat.

Sādhanapāda – Nám ukazuje činnosti jogína (askeze, studium a oddanost bohu), společně s příčinami utrpení obsažených v každé bytosti (nevědomost, jáství (egoismus), připoutanost, odpor a strach ze smrti). Zde Patañjali též popisuje proslulých osm údů jógy – Aṣtanga jóga (yamaniyamaāsanaprānāyāmapratyahāradhyānasamādhi)

Vibhutipāda – Nám představuje transformace, skrze které procházíme na cestě k samādhi a popisuje siddhi (nadpřirozené schopnosti), které můžeme obdržet skrze praxi posledních tří údů.

Kaivalyapāda – Popisuje transcendentní realitu osvobozené bytosti.

    Mnoho informací a vhledu do Yoga Sūter poskytují různé komentáře, mezi nejstarší a nejuznávanější se řadí Yoga Bhāṣya světce Vyāsy. Tento komentář je později glosován autoritami jako Vācaspati Miśra nebo Śaṅkara. Mnoho rozličných komentářů a překladů bylo napsáno, což někdy velmi znesnadňuje pochopení textu. Tyto mohou být nalezeny v podobě knih či na internetu. Mezi internetovými zdroji můžete využít můj překlad, či pokud ovládáte angličtinu využijte Sūter ze swamij.com nebo blogu prezentujícího sedm různých překladů od uznávaných autorit pohromadě.

Praxe v Yoga Sūtrách

    Jak bylo zmíněno výše, Jóga Sūtry obsahují mnoho praxí. Patañjali zmiňuje, že veškeré praxe by měli být prováděny po dlouhou dobu, nepřerušovaně a upřímně. Z praxí zmíněných v jóga sútrách vybírám jako příklad ty, dle mého názoru, nejdůležitější.

Vairagya – nepřipoutanost, i když jde spíše o postoj k životu než praxi a Patañjali sám ji zmiňuje vedle praxe je to důležitý prvek.  (PYS I.15)

Zpívání AUM s meditací na jeho význam. (PYS I.28)

Koncentrace na jeden princip pro odstranění překážek (nemoc, otupělost, pochyby, nedbalost, lenost, touhy po prožitcích, mylné vnímání, neschopnost dosáhnout vyšších stavů, a nestálost – PYS I.32),

Správný postoj vůči ostatním, který napomáhá očistit mysl. Měli bychom kultivovat postoj přátelství vůči šťastným, soucit k nešťastným, potěšení (radost) k ctnostným a neutrálního postoj k nectnostným. (PYS I.33)

Odříkání, studium a oddanost bohu jsou vyzdviženy jako činnosti jógy (PYS II.1) a slouží k odstranění kořenů utrpení (kleśi)

Následování osmi údů jógy, viz výše (PYS II.29)

Pratipakśabhāvanam znamená orientování mysli opačným směrem od nečistých myšlenek, jelikož produkují nevědomost a utrpení (PYS II.33 a 34).

Parināmy pozorování přechodných stavů vědomí mezi vyvstávající a končící myšlenkou, mezi jednobodovou a rozptýlenou pozorností a v závěru transformace, kdy předcházející a následná myšlenka jsou stejné (PYS III.9-12)

Samyama (DhāraṇaDhyāna Samādhi dohromady) praktikována na různé „objekty“ ústí v různé siddhi (nadpřirozené schopnosti) a realizaci (PYS  III.16-56)

Další možnosti čtení

ČJ:

můj překlad

Článek pana Knaisla.

AJ:

hezký rozbor na Ashtanga Yoga Info

http://www.vivekananda.net/PDFBooks/Yoga_Sastra.pdf

http://www.dlshq.org/teachings/rajayoga.htm

Zanechte komentář